Rozsah zamoření
Existují různé kategorie zamoření. Mapy jsou byly vydány ruskými úřady teprve v roce 1989. Podle těchto nákresů se rozdělují zamořená území do čtyř skupin:
1) Oblast prvního stupně představuje 30-kilometrovou, tzv. „zakázanou" zónu, která musela být zcela vysídlena. Přesto zde trvale žije přes asi tisíc lidí, kteří se navzdory zákazu vrátili zpět do svých domovů, nebo se na ně při evakuaci z různých důvodů zapomnělo. Úroveň radiace zde přesahuje 40 Ci/km2 (1 500 000 Bq/m2). Plocha této oblasti je 3100 km2
2) Druhý stupeň zasažení představují území, kde jsou místa s úrovní radiací často vyšší než v bezprostředním okolí elektrárny. Zdejší obyvatelé mají právo na evakuaci, pokud se k ní rozhodnou. Stupeň zamoření se pohybuje od 15 do 40 Ci/km2 (555 000 - 1 480 000 Bq/m2). Na Ukrajině, v Rusku a v Bělorusku zde dodnes žije zhruba 205 000 obyvatel. Lidé mají zakázáno jíst přírodní plodiny a jsou závislí na potravinách, které se dovážejí z jiných míst. Plocha takto zamořeného území je zhruba 8 000 km2.
3) Na území třetího stupně dnes trvale žije 580 000 obyvatel. Množství radioaktivity činí 5 až 15 Ci/km2 (185 000 - 555 000 Bq/m2). Děti dostávají „čisté" jídlo třikrát denně ve školách, kde musí trávit čas až do večera. Mají totiž zakázáno hrát si na otevřených prostranstvích, která nejsou dekontaminována. Dekontaminovány jsou většinou jen asfaltové plochy, silnice a chodníky. Zamořené území má rozlohu 21 000 km2.
4) A konečně, nejvíce lidí dodnes setrvává v oblasti čtvrtého stupně. Celkový počet lidí, kteří dodnes žijí na kontaminovaném území, představuje jen na Ukrajině 2 miliony obyvatel, v Bělorusku 2,5 milionu a v Rusku 3 miliony lidí - celkem tedy 7,5 milionu lidí. Radioaktivita se zde pohybuje od 1 do 5 Ci/km2 (37 000 - 185 000 Bq/m2). Území má rozlohu 76 000 km2. V těchto oblastech sice mohou lidé jíst vlastní zemědělské plodiny, ty ale před konzumací podléhají kontrole zdravotních úřadů.
